Prosinec 2011

Šťastný nový rok, mládeži ;)

31. prosince 2011 v 20:16 | Agness |  My diary ♥
A je to TADY!

A jelikož sem koukala na youtube.com, objevila jsem trailer na film, který by mohl být fantastický ;)
Užijte si nový rok, přeji Vám lásku, štěstí, úspěchy J
Trailer je níže ;) Ať se líbí,a vy. Kteří jste to jaksi nezvládli, se z toho brzy vyležte J A jaká byla pro Vás ta dnešní noc? J


ŠŤASNÝ NOVÝ ROK 2012!

Bye bye 2011

31. prosince 2011 v 20:00 | Agness |  A tak dál..
Ahoj, a máme tu konec tohoto roku. Už zbývají pouhé 4hodiny do konce roku 2011 :) Tak si Silvestr POŘÁDNĚ užijte, je to naposledy v tomto roce, co můžete něco udělat! :)

Užijte si ho ! A tady je jedna písnička, BYE BYE, ;) Písnička se jmenuje bye, bye beatutiful. (by Nightwish, v ČR mají koncert 30.4.2012 v Tesla Areně) A pro tento účel by měla symbolizovat sbohem krásný roku 2011.

Bye bye beatutiful year 2011 :)


Nikdy na něj nezapomeňte :)
Krásnýho Silvestra :)


Veselé Vánoce ;)

24. prosince 2011 v 16:11 | Agness |  My diary ♥
Rok s rokem se sešel a už jsou tady zase ;) Vánoce..
I když letos poněkud blátivé, přesto nemusí sváteční atmosféru kazit :)
A proto i Tobě přeju jen ty nejkrásnější Vánoce, které budou naplněny pohodou, láskou, zdravím, štěstím, úsměvy, dárky a tím nejdůležitějším štěstím :)


A jelikož jsem to slíbila, tak zde máte jednu bleskovku :) Bleskovka 0.1 ;)

1) Kdy byl blog založen?
2) Jméno administrátorky?
3)Co Vánoce?
4) SMILE ;)*

Tak si je užijte a snad se Vám alespoň kapku líbí bleskovka :)
Tak krásné Vánoce a ať pod stromečkem najdete to, co si ze srdce přejete :)


Akademie Elesis - První hodina - 6.kapitola

17. prosince 2011 v 21:14 | Agness |  Funfiction
Ahoj, a tak je tu šestá kapitolka k naší povídce. Nese název První hodina. Snad se bude líbit ;) A tentokráte ji věnuji softbalistům ;)
A tady je.. Užijte si ji a okomentujte, včetně kritiky prosím :)
Toto je poslední kapitola, kterou mám napsanou, tak se budu snažit napsat tu další co nejdříve :) Třeba jako dárek k Vánocům :) Možná :D

První hodina
"Blair, vstávej" snažila se mě probudit Natelie. "Vždyť už vstávám" zamumlala jsem a natáhla si peřinu přes hlavu. "Blair" to už má nová spolubydlící křičela, "musíme jít na hodinu!" podívala jsem se na hodiny, a hrome, opravdu, za dvacet minut začíná vyučování." A tím prázdniny skončili. Po celou tu dobu, co jsem byla na Akademii jsem se buďto učila, abych mohla brzy domů, nebo jsem se s Jamiem přemístila do Londýna a nakupovala a nebo se jen tak válela a pokoušela se přežít Nateliinu přítomnost, protože to je slečna s blonďatými vlasy a modrýma očima, která miluje růžovou. "Panebože, kam sem se to dostala" zamumlala jsem. "Říkala si něco?" zeptala se Natelie od zrcadla, kde si právě nanášela stíny na oční víčka. Začala jsem se oblékat. Vzala jsem si školní uniformu, a poté jsem se přemístila vedle Natelie k zrcadlu, kde jsem si rozčesala vlasy a nalíčila se řasenkou a leskem na rty. Tím to pro mě haslo. Natelie se na mě divně podívala a pozdvihla pečlivě vytrhané obočí nad tím, jak málo se maluju. Achjo, ta holka je snad nemocná. Asi jí objednám návštěvu u psychiatra, aby si musela brát prášky, místo aby brala pinzetu a trhala si přebytečné obočí, které tam beztak stejně nemá. Protočila jsem oči, vzala jsem si tašku, otevřela dveře a vyšla na začátek cesty zbrusu nového životního režimu.
"Slečna Allenová" zavolala na třídu naše profesorka španělštiny slečna Latrossini. Zvláštní, ale i na škole pro kouzelníky se učí tak prosté předmět jako je španělština. "Slečna Allenová tady není" řekl někdo. "Sedí u zrcadla" dodala jsem sarkasticky své spolusedící. Madi se začala smát. "Slečno" profesorka se podívala do seznamu "Legiová, Madison Legiová , mohla byste nám odůvodnit důvod Vašeho smíchu" "Ale nic" "Ničemu se smějí jenom blázni, jste-li blázen tak prosím" řekla slečna Latrossini a otočila se zpět k tabuli.
Když skončila hodina, vyrazila jsem na Teorii kouzelnictví. Během doby, kterou jsem strávila na Akademii jsem se začala bavit s Madison, to je ta holka, která se smála Natelii. Je v pohodě, má tady mladšího bratra Jacka a oba jsou v moc milý a hodní. Madison tady je už třetím rokem a zpátky do Paříže se jí tedy opravdu nechce. Má tam rodiče, ale moc s nimi nevychází, a proto tam jezdí jen na Vánoce. Její matka je čarodějka a svému manželovi to řekla až pět let potom co se vzali, když se u Madi začali projevovat schopnosti. Popravdě, jezdila by tam, ale její otec se před deseti lety odstěhoval a její matka si před pár lety našla nového přítele a toho ani Jack, ani jeho sestra ho nemohou vystát. A popravdě, ani se jim nedivím, když slyším jak ho popisuje.
Mé kroky se ubraly směrem lavice v poslední řadě. Sedla jsem si a Madisonina taška přistála vedle mne. Jen co dosedla rozezněl se zvonek a do třídy vtrhla učitelka. Byla to Aaronova matka. A ježiši, první den, všimla jsem si Aarona ve čtvrté řadě, kde zabraně debatoval s Johnem de Lobeem. Zdá se mi to? Nebo se začal opravdu měnit? K lepšímu či horšímu? Možná má na něj Akademie přece jen dobrý vliv. Ale je to Aaron, toho by nemohla změnit ani tanková střela!
Začali jsme úvodem do Teorie. Během týdne se nám mísili hodiny Teorie a Praxe. Během té první jsme se učili o kouzlech, kde se využívají, jak se používají a tak. A v těch dalších hodinách, které se oficiálně nazývají Praxe kouzelnictví. Dneska jsme probírali to nejlehčí kouzlo ze všech. Jmenovalo se "Aleringenostra" Spočívalo to v tom, že každý dostal šneka a měl ho přemístit na jiné místo. Někomu by se to mohlo zdát jako těžké kouzlo, ale my ty jednoduchá, jako je třeba levitace znali perfektně, takže ty pro nás už byli samozřejmostí. Byl to základ pro naše přemisťování.
Skoro nikomu se to nedařilo. Můj šnek nejprve dostal fialovou barvu a poté začal kašlat. Až poté jsem si uvědomila, že jsem nedala důraz na první dvě slabiky. Jaká to chyba. Následně jsem to začala vyslovovat tak nějak dobře a jednou se mi podařilo šneka dokonce přemístit na první lavici. Ano, můj šnek byl tak nějak mezi těmi ostatními kapku výraznější. Na konci hodiny se každému druhému podařilo přemístit šneka alespoň o tři lavice. A ti, kteří v tom tápali, dostali za úkol si procvičovat. Ono to není tak těžké kouzlo, když ho někdo umí, ale horší je se ho perfektně naučit a dokonalé základy mi moje matka naštěstí dala už když mi bylo sedm, osm let.. Naštěstí!

Mám pokračovat s povídkou Akademie Elesis?

17. prosince 2011 v 16:05 | Agness |  My diary ♥
Ahoj :)
Přemýšlela jsem jestli chcete abych pokračovala se svou povídkou, která se jmenuje Akademie Elesis, pro ty, kteří ji četli, tak ti vědí o čem je řeč, pro ty kteří ji nečetli tak je odkaz tady: http://agness-web.blog.cz/1111/akademie-elesis-oznameni Na první kapitolu :)

A moje otázka zní: Baví vás to? Chcete pokračování? Mám napsané asi další dvě kapitoly. A když už jsme utoho co byste na blogu chtěli, tak to napište také níže :). Vím, že blog je vlastně moje stránka kam si můžu psát co chci, ale byla bych ráda, kdyby se i Vám v tomto světě líbilo :) Těším se na Vaše komentáře ;)





Lucy Hale & Freddie Stroma - HITS!

16. prosince 2011 v 17:30 | Agness |  Něco ze světa..♥
Po zhlédnutí filmu: A Cinderella Story: Once Upon a Song, jsem si zamilovala tuto písničku. V tomto provedení Popelky jsou všechny písničky opravdu nádherné :) Doporučuji se podívat na film a pustit si všechny písničky, ale tato je z nich ta nejpomalejší, k zamyšlení :) A druhá písnička je od Lucy Hale, která je naprosto legendární :) Postupně sem Vám dám všechny :) Ať se líbí :)

Freddie Stroma - Possibilities

Lucy Hale - Bless Myself



A jelikož jsem to nevydržela, tak zde máte od těchto dvou interpretů z tohoto filmu ještě dvě písničky :)

Lucy Hale - Run this town

Freddie Stroma - Knockin´

Ať se líbí :)

A společná fotka nakonec :)

xoo..


Souboj blogů ;)

15. prosince 2011 v 15:38 | Agness |  Něco ze světa..♥
Zdar ;)

Jelikož je teď můj blog "přeplněn" povídkami, které píši, tak jsem konečně chtěla napsat kratší článek :)
A nabízí se mi zrovna tato možnost ;) Přihlásila jsem se do soutěže SOUBOJ BLOGŮ.

Hlasování započne dnešní sedmou hodinou večerní a hlasovat můžete na www.soubojblogu.cz
A tím bych Vás chtěla poprosit o hlasy :) Je to moje taková pilotní soutěž a jelikož jsou Vánoce tak Vám také něco udělám :) Ne že by byli každý den ale 24.prosince tu bude jedna soutěž za druhou :)
Tak předem děkuji za hlasy a přeji krásný den :)

Hlas mi můžete dát na této adrese ;) http://blueboard.cz/hlasovat-klld
Díky :*
xo..

Akademie Elesis - Rituál - 5.kapitola

15. prosince 2011 v 12:32 | Agness |  Funfiction
A máme tady další kapitolku, v pořadí již pátou :) A tentokráte ji věnuji Aničce Š. :) Ať se líbí +)
Rituál
"Blair Elizabeth Aneliese Eveline Montgomeryová, souhlasíš s tím, že budeš studovat na Akademii Elesis a že se zde naučíš alespoň základům z magického světa ve kterém žijeme a až po třech měsících si vybereš zda zde budeš chtít dostudovat nebo zda pojedeš domů a budeš se řídit pokyny z Akademie?" zeptala se mě matka. Usmála jsem se. Opravdu se mi zde začínalo líbit. "Ano" řekla jsem. Bylo to prosté, ale výstižné. Mělo to v sobě takové kouzlo. Nyní se moje matka obrátila k Aaronovi a řekla mu úplně to samé. I on řekl ano. Poté se Aneliese otočila a Jamie jí podal první knihu. "Povstaň" řekla mi moje máma "Toto je Tvá první kniha kouzel, nejsou zde všechna kouzla, ale pamatuj, že je to 98 945. výtisk. Jednou zjistíš, proč jsem ti to řekla zrovna dnes, zrovna v tuhle hodinu a zrovna tady. Neříkám, že to bude zítra, za rok, ale může to být i klidně za několik desítek let. Používej své vědomosti, svůj talent, své nadání a své schopnosti k dobrým věcem. " Usmála se na mě. Přešla k mému spolužákovi Aaronovi a řekla mu: " Povstaň" zavelela. " Toto je tvá první kniha kouzel, jak již jsem říkala své dceři, nejsou zde všechna kouzla. Tobě také přeji abys vždy své vědomosti, své nadání, svůj talent a svoje schopnosti používal k věcem, které jsou dobré pro tuto společnost a pro tento svět." Jen co to dořekla, položila jednu knihu přede mne a druhou před Aarona. Všimla jsem si, že jemu neřekla kolikátý to je výtisk. Oba dva jsme zašeptali "děkuji" a usmáli se. Poté nám do ruky dala každému hůlku." A teď povstaňte" oba dva jsme povstali. "Přísahejte" zašeptala, ale matce bylo přesto srozumitelně rozumět. "Přísaháme" řekli jsme oba nahlas a mávli hůlkou. Kolem mě se v okamžiku zatočil vítr a kolem Aarona se zatočil oheň, který byl jeho živlem. Oba živly spolu proplétané obletěly celou místnost a vrátili se zpět. Všichni lidé, kteří byli v místnosti začali tleskat a někteří za námi i přišli a pogratulovali nám. V tom okamžiku jsem za sebou uslyšela hlásek.
" Gratuluju Ti" řekl "Já věděla, že to dokážeš". Otočila jsem se a spatřila mojí malou šestiletou sestřičku Jessiku, jak stojí vedle mého otce a jak se na mě oba usmívají. V tu chvíli co jsem se na ní zasmála úžasem se ke mně vrhla a objala mě. Nečekala jsem, že by sem přijela Jessika s tátou. Když jsem sestřičku pustila objevili se stoly a na nich jídlo a pití, vzala jsem jí za ručičku a vedla jí ke stolu. V tu chvíli jsem byla šťastná, protože jsem si říkala, že to na Elesis zvládnu a pojedu domů, kde všechno bude v pořádku, protože brácha zase bude se svojí holkou, bude opět nejoblíbenější kluk na škole a já budu se svými přáteli a snad se konečně zbavím Aarona, který jak doufám, se po tom až přijedeme z Anglie zklidní. I když to je velice nepravděpodobná představa, že by se on někdy zklidnil. Školní rok na Akademii začíná za dva týdny, takže čtrnáct dní tady budu vše poznávat, poté nastoupím do prváku. Jamie bude chvíli studovat třeťák a všichni budou spokojeni. Tedy alespoň v to můžu doufat. Ale když o tom tam přemýšlím. Co mi jiného zbývá?
Dva týdny uběhly jako voda, máma se po týdnu vrátila s Jessikou i tátou zpátky do New Yorku, Jamie si každý den volal s Lily, zrovna jí má na drátě. Nevím co jí říká, že děláme v muzeu madame Tissoe, ale každopádně je to docela dost zajímavý, když si vezmete že Elesis leží asi tak přibližně 400km od Londýna. S ní jsem taky občas mluvila, ale určitě ne každý večer jako Jamie. A Aaron? Toho jsem nějak nepostřehla. Díky bohu.
"Blair" zavolala na mě ředitelka školy Elesis. "Ano?" otázala jsem se jí. " Už máš spolubydlící?" zeptala se, a mě to v tu ránu přišlo jako kdyby si šlehla jednu lajnu, protože ona určovala spolubydlící. "Jste v pořádku paní de Male.?" "Ano, možná se divíš, že se Tě ptám, když jsem to určovala já sama, ale možná dostaneš spolubydlící, dnes večer bude přijata jedna studentka, - Natelia Allenová. Kdyby si chtěla spolubydlící, tak to může být zrovna - Natelia." Usmála se na mě a já přikývla jako, že budu ráda, když budu mít nějakou spolubydlící, protože být sama na pokoji, po celé tři měsíce by mě nijak zvláště nefascinovalo a netěšilo.
Když nadešel soumrak, tak se všichni studenti z Akademie Elesis shromáždili v hlavní místnosti, kde jsem byla přijata i já a Aaron. Bylo to úplně stejné jako to moje, až na to, že nás přijímala moje matka, zatímco Natelii přijímala matka Aarona - Rose, která na Akademii učí mytologii o kouzelnících a dějiny. Její živel byla voda. Když její živel obletěl celou místnost, tak jsem cítila moře, cítila jsem a slyšela vlny, které se odrážejí od mola, a které stírají nápisy a obrázky z písku. Myslím si, že Jamie to musel slyšet mnohokrát více než já, protože rozliší zvuky a všechno slyší naprosto zřetelně, umí mluvit díky svému daru všem jazyky a domluví se všemi nářečími… To je tedy vážně bezva dar.
Obřad Natelie proběhl docela rychle, po ceremoniálu nám ředitelka ještě pověděla: "Vy všichni, kteří jste zde, jste byli svědky obřadu dívky jménem Natelie Allenové. A teď, když byl tento obřad dokončen, bych Vás všechny uvedla ke slavnostní večeři na počest Natelie." Obřad na počest každého z nás, kdo zažil ceremoniál a kdo byl uvítán na Akademii, byl vždy pro všechny přínosný. Pro každého jinak, ale vždy využil to, co si za ten večer zapamatoval.


Těšte se na další ;)
A napište mi Vaše názory, všechny jsou vítany :) A VY především ;D

Proč k**víme pravopis?

14. prosince 2011 v 15:38 | Agness |  Funfiction
Přemýšlela jsme co k tomuto tématu napsat a skoro nic mne nenapadalo, pak jsem ale přišla na něco možná přišla...

Každý z nás má svůj rodný jazyk. Někdo možná dokonce dva, a každý z těch jazyků se musíme naučit. Ale krom řeči, ho musíme také umět psát, a ne vždy je to jednoduché.
Tak třeba ručtina se píše azbukou, další jazyky se vyslovují jinak než se píší a potom z toho máme všichni v hlavě, lidově, bordel.
Možná je to těžké, ale není ostuda, když něco napíšete a ve slově "myslím" napíšete měkké i? Jak by se Vám četlo asi toto? Sama nechápu jak takto někdo může psát. Ale sami posuďte! ↓ Nejenže, je tam špatně pravopis, ale písmo, které bych přirovnala k dvanáctiletým, hloupým hočičkám: ↓↓↓

"ČauWWeesS, Jak Se mÁáás: DNeeskÁÁ to raNDé biLo wwoPRavdU dOKKOnaLííí! tEN klUk jE váŠnĚ bošÝÝÝÝ!!! HLLoooZnĚ moOOOOOC ho MucQQuuujJu & loWííSkujU."

Chtěla byste s takovou holkou, ne-li klukem chodit?

Takové dítka jsou opravdu hrozná. Připadá mi to jako komolení pravopisu. Toto není čeština, to je, nechtěla jsem to říct, ale ku*vení češtiny.

A proto, popřemýšlejte nad sebou, jak píšete, protože když si to po Vás někdo přečte, mělo by to mít úroveň. Napište si třeba text ve wordu, ten Vás na chyby upozorní. Nenadávejte na učitele, když máte nějakou chybu v pravopisném cvičení, protože až někam budete posílat životopis, tak nikoho takového mít pravděpodobně nebudete.

Zamyslete se nad sebou. Když si s někým píšete a někdo píše tak, je to naprosto nesnesitelné.
A tak tedy, snažte se.. Nenadávejte, přečtěte si po sobě, to co jste napsali!
Protože, jak by se Vám líbilo, kdybych napsala celý článek jako těch pár vět.!
Zamyslete se nad tím, jak píšete, jinak nám jednou zanikne čeština a bude to nějaký polotovar.

Tak se nad tím zamyslete :)

Přetvářka..

11. prosince 2011 v 15:30 | Agness |  Funfiction
Každý z nás ji zná, někdo více, někdo méně. Skrývá se pod povrchem, je nenápadná, ale na vše se jednou přijde.
Proč se vlastně přetváříme? Pro dojem? Pro uspokojení? Pro dobrou pověst? Proč vlastně?
Nikdo z nás není dokonalý, někdo si chce získat přátele, jiný chce zapůsobit, ale nikdy nezapůsobíme na někoho když to nebudeme my. Možná na čas, ale na všechno se přijde a poté jeho respekt ztratíme.
Každý má něco, čím dokáže ostatní okouzlit. Někdo zpěv, jiný herecké nadání, někdo svou pohotovost.
Musíme zkrátka umět své schopnosti prodat. Musíme se snažit být tací, jací opravdu jsme, protože jen v tom tkví kouzlo působnosti. Nepatříte také mezi ty, kterým Vadí přetvářka? A přetvařujete se sami? Změńte to, protože bez toho se nikam nedostanete.
Přetvářka je mrcha, která zkrátka ovlivňuje dění úplně všude, ale musíme být i my její součástí?