Akademie Elesis - První hodina - 6.kapitola

17. prosince 2011 v 21:14 | Agness |  Funfiction
Ahoj, a tak je tu šestá kapitolka k naší povídce. Nese název První hodina. Snad se bude líbit ;) A tentokráte ji věnuji softbalistům ;)
A tady je.. Užijte si ji a okomentujte, včetně kritiky prosím :)
Toto je poslední kapitola, kterou mám napsanou, tak se budu snažit napsat tu další co nejdříve :) Třeba jako dárek k Vánocům :) Možná :D

První hodina
"Blair, vstávej" snažila se mě probudit Natelie. "Vždyť už vstávám" zamumlala jsem a natáhla si peřinu přes hlavu. "Blair" to už má nová spolubydlící křičela, "musíme jít na hodinu!" podívala jsem se na hodiny, a hrome, opravdu, za dvacet minut začíná vyučování." A tím prázdniny skončili. Po celou tu dobu, co jsem byla na Akademii jsem se buďto učila, abych mohla brzy domů, nebo jsem se s Jamiem přemístila do Londýna a nakupovala a nebo se jen tak válela a pokoušela se přežít Nateliinu přítomnost, protože to je slečna s blonďatými vlasy a modrýma očima, která miluje růžovou. "Panebože, kam sem se to dostala" zamumlala jsem. "Říkala si něco?" zeptala se Natelie od zrcadla, kde si právě nanášela stíny na oční víčka. Začala jsem se oblékat. Vzala jsem si školní uniformu, a poté jsem se přemístila vedle Natelie k zrcadlu, kde jsem si rozčesala vlasy a nalíčila se řasenkou a leskem na rty. Tím to pro mě haslo. Natelie se na mě divně podívala a pozdvihla pečlivě vytrhané obočí nad tím, jak málo se maluju. Achjo, ta holka je snad nemocná. Asi jí objednám návštěvu u psychiatra, aby si musela brát prášky, místo aby brala pinzetu a trhala si přebytečné obočí, které tam beztak stejně nemá. Protočila jsem oči, vzala jsem si tašku, otevřela dveře a vyšla na začátek cesty zbrusu nového životního režimu.
"Slečna Allenová" zavolala na třídu naše profesorka španělštiny slečna Latrossini. Zvláštní, ale i na škole pro kouzelníky se učí tak prosté předmět jako je španělština. "Slečna Allenová tady není" řekl někdo. "Sedí u zrcadla" dodala jsem sarkasticky své spolusedící. Madi se začala smát. "Slečno" profesorka se podívala do seznamu "Legiová, Madison Legiová , mohla byste nám odůvodnit důvod Vašeho smíchu" "Ale nic" "Ničemu se smějí jenom blázni, jste-li blázen tak prosím" řekla slečna Latrossini a otočila se zpět k tabuli.
Když skončila hodina, vyrazila jsem na Teorii kouzelnictví. Během doby, kterou jsem strávila na Akademii jsem se začala bavit s Madison, to je ta holka, která se smála Natelii. Je v pohodě, má tady mladšího bratra Jacka a oba jsou v moc milý a hodní. Madison tady je už třetím rokem a zpátky do Paříže se jí tedy opravdu nechce. Má tam rodiče, ale moc s nimi nevychází, a proto tam jezdí jen na Vánoce. Její matka je čarodějka a svému manželovi to řekla až pět let potom co se vzali, když se u Madi začali projevovat schopnosti. Popravdě, jezdila by tam, ale její otec se před deseti lety odstěhoval a její matka si před pár lety našla nového přítele a toho ani Jack, ani jeho sestra ho nemohou vystát. A popravdě, ani se jim nedivím, když slyším jak ho popisuje.
Mé kroky se ubraly směrem lavice v poslední řadě. Sedla jsem si a Madisonina taška přistála vedle mne. Jen co dosedla rozezněl se zvonek a do třídy vtrhla učitelka. Byla to Aaronova matka. A ježiši, první den, všimla jsem si Aarona ve čtvrté řadě, kde zabraně debatoval s Johnem de Lobeem. Zdá se mi to? Nebo se začal opravdu měnit? K lepšímu či horšímu? Možná má na něj Akademie přece jen dobrý vliv. Ale je to Aaron, toho by nemohla změnit ani tanková střela!
Začali jsme úvodem do Teorie. Během týdne se nám mísili hodiny Teorie a Praxe. Během té první jsme se učili o kouzlech, kde se využívají, jak se používají a tak. A v těch dalších hodinách, které se oficiálně nazývají Praxe kouzelnictví. Dneska jsme probírali to nejlehčí kouzlo ze všech. Jmenovalo se "Aleringenostra" Spočívalo to v tom, že každý dostal šneka a měl ho přemístit na jiné místo. Někomu by se to mohlo zdát jako těžké kouzlo, ale my ty jednoduchá, jako je třeba levitace znali perfektně, takže ty pro nás už byli samozřejmostí. Byl to základ pro naše přemisťování.
Skoro nikomu se to nedařilo. Můj šnek nejprve dostal fialovou barvu a poté začal kašlat. Až poté jsem si uvědomila, že jsem nedala důraz na první dvě slabiky. Jaká to chyba. Následně jsem to začala vyslovovat tak nějak dobře a jednou se mi podařilo šneka dokonce přemístit na první lavici. Ano, můj šnek byl tak nějak mezi těmi ostatními kapku výraznější. Na konci hodiny se každému druhému podařilo přemístit šneka alespoň o tři lavice. A ti, kteří v tom tápali, dostali za úkol si procvičovat. Ono to není tak těžké kouzlo, když ho někdo umí, ale horší je se ho perfektně naučit a dokonalé základy mi moje matka naštěstí dala už když mi bylo sedm, osm let.. Naštěstí!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

KLIK!

KLIK!

Komentáře

1 Jackeline K. Taylor | Web | 19. prosince 2011 v 13:34 | Reagovat

tjn... :) v Buffy i v HIMYM jí mam dost ráda.. Prcičky jsem neviděla celý :) Už se těšim až porodí na fotkY :)

2 Jackeline K. Taylor | Web | 23. prosince 2011 v 14:42 | Reagovat

Veselé Vánoce :-*

3 Mišulka | Web | 24. prosince 2011 v 14:30 | Reagovat

Krásný, moc se těším na pokračování :) A přeju krásné Vánoce ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.