Květen 2012

Nejcennější, co mám..

30. května 2012 v 14:40 | Agness |  Funfiction
Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít.

Nejcennější, co mám..


Každý z nás má spousty věcí. Někdo vlastní auto, další je šťastný, protože dům, který stojí na pobřeží je jeho, děti jsou šťastné, protože dostanou k Vánocům panenku či autíčko, ale každý z má něco, co je nedocenitelné, ale každý si toho váží jinak. Je to život, rodina, přátelé a zdraví!

Život, co k tomu napsat? Přirozená součást naší existence? Asi ne, život je něco, čím jsme byli obdarováni. Nejsem věřící, ale myslím si, že každý by si měl svůj život zasloužit, že by měl něco udělat proto, aby si mohl říct, že nežije nadarmo. Nejde zde o to, jestli si koupí auto a tím pomůže automobilkám, když je ekonomická krize, jde zde o to, jestli pomůže člověku, který se ocitl v nouzi, jestli pochopí, že život není jen o něm, ale že je zde spousta lidí, kteří nežijí zrovna královským životem, kteří žijí pod mostem, trpí hladomorem, podvýživou a často za to ani sami namohou, pokud ale ano, je to jiná.

Rodina? Lidé, kteří nám pomohou a je jim jedno, zda je jedna hodina po poledni, nebo právě odzvonila půlnoc. Jsou to lidé, u kterých můžeme cítit podporu, můžeme se na ně usmát, požádat o radu, smát se s nimi, užívat si s nimi každý okamžik, zkrátka jim můžeme věřit, jako nikomu jinému. Je to tak? V našem životě věříme málokomu a rodina by měla být na předním místě. Je to ale vždy opravdu tak? Má to ale tak opravdu každý? Má každý štěstí na rodinu? Nevím, všichni asi ne, ale pokud mohu mluvit za sebe, mohu říci, že mám úžasnou rodinu. Není dokonalá, nikdo není, ale mohu jim říci cokoli, aniž by to někomu pověděli. Vím, že jim mohu důvěřovat, protože nezklamou moji důvěru. Rodina je domov, je to střed vesmíru, kam mohu jít a odkud nikdy neodejdu s prázdnou.

Přátelé, kamarádi. Každý je má, ale každý si jich váží jinak. Jsou to lidé, kteří nás častokrát drží nad vodou, můžeme jim říci to, co nedokáže říct rodičům, vždyť to jsou naši vrstevníci, potřebujeme znát jejich názor, jejich způsoby řešení. Nejhorší je potkat falešné kamarády, kteří se s námi baví jen z důvodů jako je opisování úkolů, řešení úloh, opsání čtenářského deníku či z důvodu, aby někdo jiný žárlil. Jak to řešit? Jak poznáme, že ten kamarád to s námi nemyslí vážně? Musíme zkrátka poslouchat své srdce a svou intuici.

Zdraví, bez něho bychom nebyli. Uvědomujeme si jak je neskonale důležité? Že když nám něco je, měli bychom jít za lékařem a ne se v bolestech skácet k zemi! Ale co, když se o sebe tolik bojíme a lidé nás začnou brát za hypochondry? Měli bychom to brát úměrně, tak abychom byli zdravý, ale aby nás nikdo neposlal směrem Bohnice. Musíme si ho vážit a ne se sebepoškozovat!

A co z toho plyne? Važme si věcí, které jsou důležité, berme život takový jaký je a když nám život nabídne příležitosti, chopme se jich, protože zkušenosti jsou to nejcennější, co máme. Přece jen se učíme z vlastních chyb. ;) I když víme, že někdo jiný udělal stejnou chybu, nepoučíme se z toho tolik, jako bychom chybovali sami ;)


"Život je to, co probíhá, zatímco plánuješ něco jiného" John Lennon
Hezký den,

Upřesnění ;)

30. května 2012 v 14:34 | Agness |  Funfiction
Ahoj,
když jsem psala článek "Dívčí naivita", někteří z Vás to nepochopili. :)
Když se nahoře napíše, že je to SMYŠLENÝ PŘÍBĚH, jedná se OPRAVDU O SMYŠLENÝ PŘÍBĚH ;)
Nepsala jsem to za sebe, psala jsem to tak, jak sem to cítila. Jako opravdu někdy můžou být holky naivní ;)
Osobně beru život takový, jaký je. Miluju ho se všema chybama, které mám já, mý blízcí, které mají naprosto všichni.!
Ale že bych byla takhle naivní? ;) Jsem to vždycky já, ta která má, povětšinou, úsměv na líci ;)
Takže pro příště, pokud sem někdy zavítáte, jedná se o opravdu SMYŠLENÝ PŘÍBĚH!

O lásku se neprosí, o lásku se bojuje..

29. května 2012 v 17:49 | Agness |  Funfiction

O lásku se neprosí, o lásku se bojuje..


"Miluji život, protože mi dal Tebe. Miluju tebe, protože ty jsi můj život". John Lennon

Ano, láska je cit, o který se neprosí na internetových stránkách, je to cit, na kterém se nelze domluvit, prostě přijde.. Ale naše reakce na něj je vždy jiná.

Nebudu říkat, že rozumím lásce, protože nerozumím. Nechci být jako spousta dalších blogerek a blogerů, kteří si myslí, že jsou přeborníci a přebornice na balení kluků, že znají tajemství lásky a že chápou princip, kterému nerozumí ani spousta našich prarodičů.

Nechci Vás nudit nějakým článkem, chtěla bych, abyste si z něj něco odnesli, abyste od něj neodešli s pocitem, že to byla ztráta času, ale abyste si na něj jednou vzpomněli.

Člověk, během svého putování životem, potká spousty lidí. Někdo mluví anglicky, další francouzsky, někdo je černoch, další pochází z Japonska, každý z nás má jiné návyky a zvyky, každý vyznává jiné náboženství, v každém státě je jiná měna, ale jedno máme všichni společné - jsme lidi. Každý jsme jiný, prostě originální. A právě proto jsme jedineční! Protože nikdo není jako my, nikdo nemá stejné reakce, nikdo nebrečí kvůli malichernosti, kvůli brečíme my, protože to zkrátka nepochopí.

Ale na každého člověka, někde čeká druhá polovička. Ano, každá princezna by měla najít svého prince a každý princ by měl své princezně obout střevíček.

Ale občas se stane, že si o každém, kdo se nám líbí, koho platonicky milujeme usmyslíme, že to bude náš nastávající, malujeme si naší společnou budoucnost, ale pak přijde problém, nejde to vyřešit a tak se lidé, kteří si mysleli, že budou navždy spolu, opouští a v srdci jim zůstává velký šrám.

Je to tak správné? Opravdu? Myslíte, že kdyby to byla tzv. "pravá láska" že by to tak dopadlo? Pokud ne, přijde někdo jiný. Pokud ano, bojujte o to! Bojujte každým okamžikem, ať si jednoho nevyčítáte, že jste promarnili svou šanci. Šanci, kterou jste měli. Jak to poznat? Stačí naslouchat srdcem..

Určitě nenasloucháme srdcem, když chceme být s někým, kdo se nám líbí víc než ten aktuální. To není láska, ale obdiv..

"Neopouštěj někoho, koho miluješ, pro Toho, kdo se Ti líbí, protože ten kdo se Ti líbí Tě opustí, pro toho, koho miluje"

Bojovat do posledních sil, bojovat o něco, co má v našem životě smysl, význam. Umět využít situace. Umět žít. Když to nezkusíte, budete si to pořád vyčítat a slovy, coby, kdyby nic nespravíte.. Raději to udělat, a vědět, že to byla blbost, než abychom plakali nad tím, proč jsme to tenkrát neudělali.

Nevím, zda jste si něco z tohoto článku odnesli. Možná ano, možná ne. Jak jsem psala, nerozumím lásce, toto je jen můj osobní názor, ale myslím, že tímto mottem, by se měl řídit každý. ↓

"Žij tak, jako bys měl zítra zemřít, ale bojuj natolik, jako bys měl žít věčně"



Zoufalství a samota

23. května 2012 v 19:05 | Agness |  For you..♥
Oči smáčené slzami, černá tužka rozteklá po líci, výraz, který nikdo nikdy nechtěl vidět v její tváři, ale přece jen je tam, ten výraz osamění a zoufalství..
Nevěděla, co vlastně čeká, možná zázrak, ale určitě nečekala, že si ho vezme nějaká coura, která si ho pořádně ani neváží a myslí si o sobě bůhví co. Objala si kolena ještě blíže k tělu a dál plakala a plakala.
"Ahoj" ozvalo se za ní. Byl to ten nejkrásnější andělský hlas, který kdy slyšela, ale teď by ho nejraději poslala do horoucích pekel.
"Co chceš" podívala se na něj a čekala na odpověď. "Chtěla jsem Ti řict, že sem udělal nedozírnou chybu, že je mi to strašně líto, nechal jsem se unést, ale miluju jen a jen Tebe." Řekl a pousmál se. Asi čekal, že utřu slzy, a skočím mu kolem krku? Tak dokonalej zase není. Ale ty jeho oči.. Ne, prostě ho nemůžu chtít. Potom co mi udělal. Tůdle! Ano, začala opět stálá a častá bitva mezi mým srdcem a mozkem..
Můžu mu odpustit, když mi zlomil srdce? Třeba ho zase slepí, nebo ho rozšlape na ještě menší kousíčky a na to jen tak žádný lék nenajdu! Proboha, co mám dělat? Ale byla krásná! Kéž bych tak vypadala i já! Ale já bych nebyla tak vypatlaná!
Ale co když se ten scénář bude zase opakovat, že se ke mne bude chovat jako k ponožkám? Nevěděla jsem, proto jsem si stoupla a ze zbytků sil jsem začala povídat, to, co mi napovídalo srdce..
"Víš, vím, že je to těžké, ale nevím zda to dokáži, chceš se vrátit nebo ne?" podívala se mu do tváře a on kývl. Možná si chtěl kleknout na kolena, možná prosit, ale asi koukal moc na romantické, americké komedie a zjišťoval co se holkám líbí. "Ale já to nedokáži, nedokáži se koukat do tvého pokřiveného ksichtu a dělat jako by se nic nedělo. Ano, před chvílí jsem plakala, ale něco se ve mně zlomilo. Vím, že by Ti každá skočila kolem krku, ale já ne, alespoň ne teď, protože je to neskonalá bolest. Nejdříve mysli a potom páchej, chovej se k holce s úctou a ne jako naprostej kretén a hejzl! Teprve teď pochopíš, co znamená, když si někdo šáhne až na dno" Vrazila mu facku a otočila se na podpatku.
V tom se z hlediště ozval velký aplaus a dva představitelé hlavních rolí se objali, vášnivě políbili a uklonili davu.


Dívka, herečka, kdoví?

19. května 2012 v 19:53 | Agness |  Funfiction
Ahoj, jak již jsem psala dříve, miluji herectví, divadlo, a jelikož jsem byla v pátek na natáčení filmu Serena (Bradley Cooper - Pařba ve Vegas, Yes Man + Jennifer Lawrence - The Hunger Games), musím Vám sem dát fotku, mám tam už sice rozpuštěné vlasy, ale tu fotku miluji. Příběh se odehrává v roce 1929 v Severní Karolíně.
Točili se dostihy, ano, bohatá společnost, a Bradley s Jenn jsou opravdu famózní herci. :)



Ve vlasech jsem měla asi kolem 20sponek, víte, když vám spadne pramen a každá panaí přijde, dá vám do vlasů další sponku, tak si pak šáhnete na drdol, a cítíte sponky :))

A teď je tu info o čem je film Serena :) (www.csfd.cz)

Serena je adaptací knihy Rona Rashe a vypráví příběh mladých novomanželů George (Bradley Cooper) a Sereny (Jennifer Lawrence), kteří se v roce 1929 stěhují do Severní Karolíny s cílem založit dřevařskou firmu. Serena je silná žena, odstraňuje každého, kdo se jí nějakým způsobem postaví do cesty. Vše se změní, když se Serena dozví, že nemůže mít děti. To vede k rozhodnutí, že manželův nemanželský syn musí zemřít.

Fotky hlavních herců, teda spíše jedna společná ;) Ale řeknu Vám že Mr.Cooper je pěknej herec, kterej šlape na paty Bradovi Pittovi a slavnému pirátovi a majitelovi továrny na čokoládu, Johnnymu Deppovi :)


zdroj: stránky Jennifer Lawrance

Film vyjde v roce 2013, a co říkáte na něj a na tu dívku, o které ten článek vlastně je? :)*

Adios :)*

Ta, která mi dala život...

15. května 2012 v 15:04 | Agness |  Funfiction
Ahoj, :)
Jak bych začala? Rozhodla jsem se napsat článek o své rodině, tento je o mojí mamince, o ženě s upřímným úsměvem a neocenitelnými radami. :) Maminko, tady máš článek, který je věnován jen a jen Tobě :)*

Maminka, co k tomu napsat? Každý má se svými rodiči jiný vztah, já osobně jsem neskonale šťastná, že mám rodiče takové, jací opravdu jsou, ale tento článek není o OBOU rodičích (na to si počkejte někdy jindy), nýbrž jen a jen o mojí mámě..

Ano, dala mi život, měli bychom si to uvědomit! Neměli bychom na ní křičet, ani na ní za jejími zády nadávat. Měli bychom si uvědomit, že ať si myslíme, co myslíme, ona na nás všechno ví. Ví, jestli jsme byli na diskotéce, kterou nám nepovolila, ví jestli jsme falšovali její podpis u omluvenky, ví, jestli jí lžeme..

Vaše máma vás zná jako nikdo jiný, dokáže Vám pomoci, a je jí jedno jestli je jedna po poledni či jedna po půlnoci..

Bude Vás milovat ať uděláte cokoli, jediný člověk, který Vám pomůže s čímkoli, vyslechne Vaše trápení,poradí, pomůže s láskou. Bude se s Vámi smát, dělat si z Vás legraci, vy z ní..

Můžete se jí svěřit, usmát se, povzbudí vás svým úsměvem, který vám dodá odvahy.
Já osobně svojí mámu neberu jen za mámu, beru ji i jako svou kamarádku, které mohu řící všechno, protože vím, že to nikomu nepoví, pokud já nebudu chtít..

Vím, že mi moje máma nedovolí všechno a že sem občas drzá, ale je to moje máma! Důležité je umět se omluvit..!

Mějte dobrý vztah se ženou, která vás porodila, sami víte, že ji milujete tolik, jako ona miluje Vás..


Citáty a příběh o mamince:
- Nikdy skutečně neporozumíte lidské povaze dokud nepochopíte, proč dítě na kolotoči při každé otočce zamává své matce-a ta mu vždy zamává nazpět!

- Miluji svou mámu za všechny ty chvíle, kdy mi nic neřekla. Děkuji jí za spoustu věcí, ale nejvíc si vážím těch chvil, kdy mě nechala prošlapat si svou vlastní cestu, i když musela dopředu vědět, jak to dopadne, a přesto nikdy neřekla: "Vidíš, já jsem ti to říkala!"

- Kamil pozval svou matku na oběd.

Během jídla si Kamilova matka nemohla nevšimnout, jak krásná je Kamilova spolubydlící Lucie. Dlouho nemohla uvěřit, že vztah mezi Kamilem a Lucií je pouze platonický a její zvědavost se stále zvětšovala.

Během večera sledovala jejich vzájemné reakce a začala se zajímat, zda mezi Kamilem a Lucií nejde o něco více než vidí.
...
Jakoby Kamil četl její myšlenky, prohodil: "Vím co si teď určitě myslíš, ale ujišťuji tě, že Lucie a já jsme jen spolubydlící.

Asi o týden později přišla Lucie za Kamilem a říká mu: "Od té doby, co byla tvá matka u nás na večeři, nemůžu najít naši krásnou stříbrnou naběračku. Nepředpokládáš, že by ji vzala, že?"

Kamil řekl: "No, pochybuji o tom, ale pro jistotu jí pošlu e-mail. Tak si sednul a napsal:
Ahoj maminko,
víš, neříkám, že jsi vzala z našeho domu naběračku, ani neříkám ani, že jsi ji nevzala. Ale faktem zůstává, že od té doby, co jsi tu byla na oběd, jedna chybí.
Se srdečným pozdravem Kamil

O několik dnů později dostal Kamil email od své matky, kde se píše:

Drahý synu,
víš, neříkám, že spíš s Lucií, ani neříkám ani, že s ní nespíš. Ale faktem zůstává, že kdyby Lucie spala ve své posteli, musela by tam tu naběračku již dávno najít.
Se srdečným pozdravem maminka

Ponaučení na dnešní den: MAMINCE SE NIKDY NELŽE :DDD
-
Budoucí osud dítěte je vždy dílem matky.
NAPOLEON BONAPARTE
Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.
RALPH WALDO EMERSON
Matka vždy miluje dítě víc než otec: ví, že je její. On se to jen domnívá.
MENANDROS Z ATHÉN
Není nic půvabnějšího, než maminka s dítětem v náručí, a nic ctihodnějšího než matka v kruhu dětí.
JOHANN WOLFRANG VON GOETHE


A tak tedy, buďte ke své mámě upřímné, protože když nebudete stejně to pozná a vy navíc ztratíte tu největší důvěru na světe!

Maminku nemáte jen rádi, maminku milujete, a já nejsem vyjímkou..
Tvoje
Áňa..:**

P.S.: Maminka má vždycky pravdu, a pokud jí nemá, tak platí pravidlo číslo jedna ;)))
Remeber it!!

"Narodil ses jako originál, nezemři jako kopie"

13. května 2012 v 22:16 | Agness |  Funfiction
"Dělejte to, z čeho máte strach. A dělejte to opakovaně. To je nejrychlejší a nejjistějších způsob, jak strach porazit."
Dale Carnegie

"Je lepší selhat v originalitě než uspět v nápodobě."
"Tajemství originality spočívá v dovednosti ukrýt zdroje inspirace."

Je jedno jestli ses narodil, vyskytl, objevil, vyklubal z vajíčka, hlavní je, že si na tento svět přišel jako originál. Když si přišel, svět pro tebe byl něčím nepoznaný. Nevěděl si co je co, žil si jak se Tobě chtělo, žil si svým srdcem a žil si originálně. Po nikom si se neopičil, to všichni se opičili po tobě, nebo spíš dělali to, co si chtěl, jen aby si TY byl šťastný :)
Uplynul nějaký rok, člověk začal říkat svůj názor a spousta lidí se k tobě přidávala jen proto, aby nebyli oni ti špatní, aby neměli něco jiného. Nebo ses ty začal přidávat k nim? Obojí je možné!

Svět je plný překvapení a málokdo přijde s něčím novým, originálním, neokoukaným a zkrátka něčím doslova parádním! A když přijde, je to HIT! Je to něco nového, neobyčejného a lidé jsou unešeni jako dlouho ne, pokud se jim to líbí a dá se to koupit, čekají před obchodem a je to fronta jak na banány nebo když si chcete prohlédnout Louvre, tak dlouhá, tak nekonečná.. Přesto stojí za to.

Proč vlastně chceme být všichni stejní? Nebo nechceme? Otázka by spíše mě znít, proč jsme všichni stejní? Protože chceme? Nebo protože se bojíme světa a bojíme se říci svůj názor, protože se bojíme následků? Ano, bojíme se, že nás někdo shodí a naše postavení ve společnosti nebude stejné jako doteď bylo.

Po nějaké době si ale i ti, kteří nejdříve náš názor shazovali uvědomí, že třeba máme v něčem pravdu, že to není jen tak něco, co někoho napadlo cestou, ale že to má logiku a je to reálné.. Že to má hlavu a patu..

A proto, buďte originální! Možná to chvíli bude trvat, ale časem si vytvoříte respekt! VŠECHNO JE PŘECI O ODVAZE! A v odvaze je nevídaná originalita :) Originalita předčí všechny překážky, i ty nepřekonatelné :)

Pár citátů, téma odvaha, protože i to je hlavní příčinou originality! Kreativní, odvážný..!
Steve Rivkin: Nikdy se nebojte říct: "Tomu nerozumím!"
Andy Grove: Těžké časy vám dodávají odvahu k tomu, abyste mysleli na nemyslitelné.
Ann Landersová: Problémy jsou nevyhnutelnou součástí žitova. Očekávej je a až přijdou, drž hlavu zpříma, podívej se jim přímo do očí a řekni: "Jsem větší než vy, neporazíte mě."
T. S. Eliot: Pouze ti, kteří se odváží jít příliš daleko, mohou přijít na to, jak daleko se dá jít.

Myslím si, že citát od Ann Landersové je naprosto dokonalý :)


"Vážení..."

3. května 2012 v 21:28 | Agness |  For you..♥
Vážení návštěvníci, přátelé i kolemjdoucí, :)
Ráda bych Vás poprosila o nevídanou prosbu, možná není malá, ale zabere Vám pouhých několik sekund :)
Předem děkuji za hlas :)
S pozdravem
Agness :)


Stačí kliknout zde, a dát *like*