Srpen 2012

Kadetstvo 2012

31. srpna 2012 v 20:17 | Agness |  Funfiction
Moc nevěřím tomu, že ti, kteří tam nebyli, to pochopí, každopádně doufám, že to trochu oceníte, jinak www.slunecnizatoka.czu.cz nechť se líbí ;)

Kadetstvo 2012
Když vystoupíte z autobusu, který Vás právě přivezl z reality do tohoto kouzelného místa, nasajete atmosféru, která Vám už od prvního okamžiku začne říkat, že tady se tři týdny nepočítají tak, jako v normálním, civilizovaném světě, začne říkat, že tady jste vlastně jenom na otočku a že si musíte každou minutu a každý okamžik užít plným dechem a ze všech sil.
Není to obyčejné místo, jako většina na této planetě. Je to místo plné lásky, přátelství, úsměvů na rtech a místo plné her a dokonalých pocitů. Vím, nelze to vyjádřit slovy, nejde to ani popsat tísici zážitky, ale pochopí to asi opravdu jen ten, kdo tam alespoň chvíli strávil. Jen ten, kdo sedával před loděnicí, sázel Detektiva Štiku, kdo si šel, po přečtení svého jména, pro Bronzový, Stříbrný či dokonce Zlatý řád. Pochopí to asi opravdu jen ten, koho pramičky po puťáku přímo štvaly, kdo se několikrát cvakl na kanoi, kdo hrál Příčníky a Trifidy a jen ten, kdo zpíval se všemi ostatními v podchodu.
Pro spoustu lidí se toto místo může zdát jako jedno z mnoha. Vždyť díky tomuto letnímu táboru se zrodilo takových přátelství, které trvají mnohdy i celý život. Spousta lidí tady potkala i svou první lásku, naučila se spousta věcí od uzlovaček až po radost z toho, že můžeme pomoci těm nejmenším.
A právě toto místo, uprostřed hlubokých lesů a u rybníka Landy nás stmelilo dohromady, stali se z nás přátelé, kamarádi a začali jsme ostatní brát jako rodinu na kterou se můžeme kdykoli spolehnout, které můžeme plakat na rameni a oni nás pochopí, se kterými se můžeme smát a sdílet stejné šílené zážitky jako je třeba letošní diskotéka, kterou jsme si užili plnými doušky. Dokázali jsme, že při sobě dokážeme stát i v těch nejtěžších situacích jako byl Eliščin kotník a že se dokážeme podržet, když se proti nám někdo postaví. Hráli jsme proti kapitánům ve fotbale a softbale, a i když jsme oba zápasy prohráli, stále jsme si stáli po boku a pomáhali si. Nejenže jsme si u toho užili nehorázně moc legrace, ale uvědomili jsme si, co znamená být chloubou a pýchou Sluneční zátoky. Dokážeme spolu vytvořit spoustu věcí, zorganizujeme noční bojovku pro plavčíky, staneme se kejklíři a bavíme děti na pouti. Na chvíli jsme nahradili i kapitány, když po Příčníkách opustili tábor a byli jsme s těmi, na kterých celá zátoka stojí, na těch dětech, kterým dokáže každá maličkost vykouzlit úsměv na tváři a pro které znamená objetí od velkého kadeta mnoho. J
Být kadetem neznamená jen stát naproti admiralitě při nástupu. Být kadetem znamená být tu pro ostatní, vlastně už v tomto věku nás kapitáni, admiralita, ale i všichni námořníci vychovávají k tomu, aby se z některých z nás stali budoucí vícekapitáni a mohli jsme i my, vychovávat následující generaci.
Protože pokud se z Vás někdy stane kadet, musíte být hrdí, že se Vám říká "Chlouba a pýcha Sluneční zátoky" a není to jen o těchto slovech, je to i o tom, že jdete těm malým příkladem a měli byste se podle toho chovat, aby se o Vás jednoho dne mohlo říct, že jste "Zlatí kadeti" J
A aby nikdo z nás nikdy nezapomněl, že to my jsme ta úžasná parta, ze které má admiralita takovou radost.
A proto i vy se řiďte tímto mottem: "Ve slunce s osmi paprsky věříme" ♥